Pastviny a louky
Tento projekt není zaměřen na detailnější popis a dělení travních porostů, proto uvadíme pouze stručné základy. Pro obsáhlejší a přesnější informace použijte uvedené zdroje, ze kterých jsme čerpaly.
V širším slova smyslu lze pastviny, louky a celkově travní společenstva charakterizovat jako stanoviště, kde dominují byliny nad keři a stromy. Druhy bylin lze dle botanických a pícninářských charakteristik zařadit do tří kategorií: trávy, jeteloviny a ostatní byliny. Podíl jednotlivých skupin a druhová různorodost se liší dle podmínek stanoviště, nároků na výživu a způsobu obhospoadřování.
Z hlediska vzniku můžeme travní společenstva dělit na přirozená (stanoviště svými podmínkami neumožňuje růst jiného společenstva), polopřirozená (vznikly v důsledku činnosti člověka na místě lesů nebo po hospodaření na orné půdě, člověk také brání návrácení stanoviště do původního stavu) a kulturní (od polopřirozených se liší vyšším zásahem člověka, hlavně co se druhového složení společenstva týče, a dodáváním vyššího množství živin - obnovené či přisévané trvalé travní porosty, dočasné travní porosty na orné půdě).
Louky a pastviny patří mezi polopřirozená nebo kulturní travní společenstva. O louce mluvíme v případě, že se porosty sečou. Je-li travní společenstvo využíváno pro pastvu zvířat, jedná se o pastvinu. Louky jsou obvykle druhově bohatší, kořenový systém je hlubší a to umožňuje vytrvalost hodnotných druhů. Pastevní porost je tvořen nízkým a hustým porostem odolným vůči sešlapu a časté defoliaci, prosazují se tedy druhy spíše výběžkaté nebo s listovou růžicí. Na některých plochách je také možno střídat kosení a pastvu, čímž je podpořena druhová pestrost a vytrvalost hodnotných druhů, v kořenech se vytvoří i dostatečné množství zásobních látek.
- Pastva skotu
Pastva je pro krávy zdravá - mohou se pohybovat po měkkém, bezpečném povrchu s dobrou přilnavostí a mohou neomezeně lehat a vstávat, mají také dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu, v prostoru a na slunci. Navíc každý kus může libovolně přijímat volně dostupné krmivo. Vysokoprodukční dojnice často nejsou schopny získat z pastvy dostatek energie, musí proto být přikrmovány. Pastva pro skot by měla produkovat 1700 kg sušiny na ha, skot nejkvalitněji spásá travní porost zhruba o výšce 17 cm, ale je v pastvě vybíravý, mohou zůstávat nespasená místa. Existují také různé způsoby pasení dle typu a intenzity chovu.
Na pastvě však hrozí nebezpečí infekce parazity (např. plicní a střevní červi, motolice jaterní a bachorová), zvláště při intenzivní pastvě, všeobecně se ale skot nepase na místech znečištěných výkaly a močí.
-
Pastva ovcí
Je to optimální zdroj plnohodnotné výživy, přirozený pohyb ovcí na čerstvém vzduchu podporuje jejich kondici, vývin svalstva a zpevňuje kostru. Ovce se pasou selektivně, což zvyšuje intenzitu růstu porostu a odnožování trav, což vede k zahuštění porostu a nižšímu zaplevelení. Je ale vhodné spojovat pastvu s kosením nebo s vícedruhovou pastvou. Ovce oproti skotu neutrhávají pastevní porost jazykem, ale ukusují ho na výšku 2-3 cm, často tak může dojít k poškození odnožovacích uzlů. Typy pastvy jsou: volná pastva (může být s ovčákem nebo bez něj, nejstarší způsob), celoroční chov na pastvinách (nutná správná volba plemene, přechod na jarní bahnění, kvalitní krmení v zimě a funkční oplocení pastviny), oplůtková pastva (celá plocha pastviny se rozdělí na více oplůtků spásaných postupně), dávkovaná pastva (denně se přiděluje část pastevního porostu podle počtu pasených zvířat a kvality porostu, aby byla zajištěna denní krmná dávka), kombinovaná pastva s různými druhy zvířat (výhodné, různé druhy se díky různým způsobům pasení doplňují, nutné vybrat vhodné kategorie daných druhů zvířat) nebo patva v chráněných územích (udržení společenstev rostlin a hmyzu, dochází ke spásání keřů a stromků, zůstává původní terén). Ovce se oproti skotu nevyhýbají ani místům znečištěným vlastními exkrementy.
-
Pastva koz
Celoroční pastevní chov se stálým pobytem zvířat na pastvinách se v našicho podmínkách uplatní jen výjimečně. Předpokládá zbudování trvalého pastevního přístřešku, který musí být pro zimní období zateplený, většinou se využívá pastva v letním období ve formě dočasné pastvy (pobyt na pastvě pouze v době vegetačního období, vhodné pro odchov mladých zvířat, problematické u laktujících koz), účelové pastvy (využití selektivity koz při pastvě např. pro řízené spásání plevele v kulturních porostech, vyžaduje celodenní dozor a usměrňování zvířat), společné pastvy s dalšími druhy zvířat (s ovcemi nebo se skotem se díky různému způsobu pastvy vhodně doplňují), oplůtková pastva (viz pastva ovcí) nebo dávková pastva (viz pastva ovcí).
-
Pastva koní
Význam pastvy koní spočívá hlavně ve formování konstituce a kondice zvířat dostatečným přirozeným pohybem, má vliv také na rozvoj sociálních vazeb hlavně u mladých koní a na utváření jejich charakteru. Pastevní porost je nejpřirozenějším způsobem výživy koní, pokud má vyrovnaný poměr živin a vhodné botanické složení. Koně mají vyšší nároky na obsah vlákniny v píci a dávají přednost porostu s převahou trav ve stádiu metání. Nevhodné je zastoupení bodláků, kopřiv a dalších rostlin, které koně nespásají, důležité je vyloučit místa s výskytem jedovatých druhů rostlin. Porost je spásán na výšku zhruba 3 cm podobně jako u ovcí, ale koně se vyhýbají místům, kam chodí vyměšovat, tato místa bývají také nejvíce zaplevelená. Pro celodenní pobyt na pastvě je nutné jisté zastínění pozemku a přístřešky, kam se koně mohou schovat při nepřízni počasí a můžeme zde koně přikrmovat.
(10,11,12,14,15)