Lipnicovité (Poaceae)

• čeleď zahrnující asi 650 rodů s 10 000 druhy, v ČR přes 60 rodů s téměř 200 druhy, také jinak Trávy (Graminae), patří do řádu Lipnicotvaré (Poales), čeleď není jednotná, zahrnuje další podčeledi (pro nás důležitá podčeleď Pooideae - Vlastní lipnicovité)
• vyskytují se ve stepních oblastech a v mírném pásu
• hospodářsky jsou jednou z nejvýznamnějších čeledí krytosemenných rostlin - kulturní plodiny využívané pro výrobu potravin a krmiv, jako steliva, pro výrobu škrobu, piva, lihu apod., mnoho druhů jsou typické luční a pastevní rostliny sloužící pro přímou výživu zvířat (pasení)
• stonek nazývaný stéblo je nevětvený, článkovaný a dutý (výjimečně je dutina vyplněna dření), inkrustovaný křemičitany (horší stravitelnost), dlouhé články jsou přerušovány tzv. kolénky, často se vyskytují podzemní, různé dlouhé výhonky vznikající v paždí nejspodnějších listů na bázi stonku, které buď pochvu prorážejí (extravaginální) nebo rostou uvnitř pochvy a později se odchylují (intravaginální)
• listy jsou přisedlé, pochvou objímají stéblo; pochva přechází v úzkou čárkovitou čepel  se souběžnou žilnatinou, na místě přechodu je blanitý výrůstek (jazýček), okraje pochvy někdy vybíhají v ouška - tvar jazýčku a oušek bývá rozlišovacím znakem různých rodů a druhů
• květenství je původně lata často se zkrácenými postanními větévkami, čímž vzniká lichoklas; aktinomorfní, oboupohlavné květy jedné větévky tvoří klásek, na bázi klásku jsou dva listeny (plevy), každý jednotlivý květ má dva listénce - často osinatou pluchu a bezosinnou plušku; nitky s prašníky jsou spojeny kloubovitě ve středu prašníku, pestík má dvě blizny a jedno vajíčko, opylení probíhá pomocí větru
• plodem je obilka, oplodí a osemení srůstají, pod osemením se nachází aleuronová vrstva obsahující hodně bílkovin; embryo je u pólu obilky, od zásobního endospermu bohatého na škrob je odděleno štítkem (považuje se za metamorfovanou dělohu čerpající z endospermu výživu)

(2)